Bylo to megadobré. Bych se s tím nepsal, ale jsem z toho tak nadšený + obrázky vyšly celkem dobře, že to sem prsknu, ať máte co závidět (a že jsme psali o volném místě v autě). Dokonce jsme se ani neuvařili jak jsem se obával + jsme potkali vítkovického Tondu s Míšou, kteří nám vyradili pěkné kousky a společně jsme strávili prima večer.

Doplnění: pro velký úspěch v květnu jsme ještě v červnu vypravili další expedici, tentokrát v pracovních dnech. No a to byla teprve pecka – celou horu jsme měli jenom pro sebe, až jsme ani neuměli vybrat do čeho se pustit dříve.  Ještěže existuje únava, jinak bychom si ani neužili podvečerní družbu a doplnění tekutin.

Jinak Vtáčníkové lezení mě pohltilo. Neklouže to, něco přejištěné, něco odvážné (dá se hodně založit vlastní), dlooouhé jedno i vícedélky. Cesty pro práskače i pohodáře, stupnice typicky slovensky tvrdá,  štandy precizní, prostředí kouzelné. Dokonce zazněly chvalospěvy jako slovenský Labák, apod. Ty 2,45 hod v autě a 30min. přístupu po horu je bohatě vyváženo množstvím cest (stále vznikají nové), které jsou bezva přípravou na seriózní horské lezení (akorát kamzíci tuna chýbajů, no na oplátku nie sú vylůčené medvedě 🙂 ).

Pravidla hry, našel bratr, zde:

(fotky se otevírají korektně jen v PC/NTB. Galerie Envira, kterou využíváme ve free verzi, otevírání obrázků v mobilu/tabletu podporuje omezeně 🙁 )