Jiřík vše popsal vyčerpávajícím způsobem. Zbývá pouze doplnit, že skupina B 4.1 po zmoknutí v kaňonu Gorropu další dva dny ani nepokoušela lezení a mokla raději na výletech.
Poté jsme se přesunuli na sever do oblasti Roccadoria Monteleone, kde sice déšť neustal, ale dalo se tam lézt pod střechami převisů i za deště. Lezení tam hodnotím jako vynikající, dlouhé a pěkné cesty všech obtížností. Samotné městečko Monteleone Roccadoria ja malá klidná starobylá víska na stolové hoře s krásným výhledem do okolí a pětiminutovou cestou ke skalám. Je ovšem třeba dodat, že ve vsi chcípl pes a prakticky tam jde bydlet pouze v jednom ubytování. Není tam obchod, pouze muzeum chleba (sic!), které ovšem otevírá jen čas od času, protože má problémy s návštěvností, i když prý stojí za to. Taky se vám může stát, že po celodenním lezení jdete v sedm večer na kávu do jediné místní kavárny a jste první hosté, které její osmdesátiletý provozní ten den obsluhuje.
Jeden den jsme zkusili i další místní známou oblast – La Muraglia, která nabízí pěkné lezení po dírkách všech velikostí.
